Kouzelníci jsou lidé, kteří před publikem předvádí různé triky a iluze. Dobrý kouzelník by měl být schopný pracovat jak s dětmi, tak i se staršími (dospělými). Postavení kouzelníka mezi jeho ostatními druhy závisí hlavně na schopnostech a zkušenostech, které za svou kariéru získal. Většina z nich vykonává zaměstnání kouzelníka jako takovou bokovku a velmi málo kouzelníků má kouzelnictví jako svůj hlavní zdroj obživy. Z toho je tedy zřejmé, že kouzelníci, kteří se živí pouze kouzelnictvím, na sobě musí více pracovat. Musí se snažit mít co nejzajímavější, nejtěžší a nejriskantnější triky. To totiž lidi láká a stanou se tak žádanějšími.
Budování kariéry
Aby se člověk mohl stát kouzelníkem, nemusí studovat žádnou vysokou školu a nepotřebuje ani žádné diplomy či osvědčení. V případě tohoto povolání je nejdůležitější talent. Proto mají kouzelníci, kteří se narodili s talentem, výhodu oproti těm, kteří se musí všemu učit v kurzech pro kouzelníky. Avšak i kouzelníci s talentem musí velmi tvrdě trénovat. Při provádění triků je velmi důležité, aby bylo všechno dokonalé – prostě „tip ťop“. Sebemenší chybička může v lepším případě znamenat faux pas, no v horším i ohrožení na životě.
Protože lidé rádi vědí, co kupují, je dobré, pokud má každý kouzelník vlastní repertoár triků, které nějak výrazně neobměňuje a které ho de facto charakterizují. Samozřejmě, že obměna je nutná, aby představení nebylo po čase nudná, ale je vhodný jeden nebo dva triky, které předvede vždycky.
Uplatnit se není jednoduché
Pracovat jako kouzelník na vlastní pěst může být někdy velmi náročné. To kolik si kouzelník vydělá, závisí od toho, kolik zakázek dostane nebo kolik si sám dokáže sehnat. Ovšem v dnešní těžké ekonomické situaci je to obtížný úkol. Právě proto se hlavně začínajícím kouzelníkům doporučuje pracovat ze začátku pro nějakou společnost, kde bude mít více méně příjem jistý, a až postupem času, když si vybuduje jméno a pověst a lidi ho budou chtít, může pracovat na vlastní pěst.
Co se pracovního prostředí týče, může se měnit podle typu zaměstnání. Kouzelník, který má vlastní představení, má většinou pronajatý sál, jehož pódium je vybaveno propadlištěm. Typ kouzelníka, který pracuje na zakázky, místo působiště mění v závislosti na tom, kam ho zavolají. Jeho pracovištěm tedy mohou být obývací pokoje, zahrady, tělocvičny a podobně.